NOVA SCOTIA DUCK TOLLING RETRIEVER

CHARAKTERISTIKA PLEMENE NOVA SCOTIA DUCK TOLLING RETRIEVER

Charakteristika a povaha plemene:

Mimořádně snášenlivý s jinými psy i zvířaty, včetně mláďat. Velmi trpělivý k dětem a oddaný rodině. Dá se vždy zlákat ke hře. Je přátelský a neagresivní k lidem.

Povaha: velmi inteligentní, přátelský, hravý s nekomplikovanou povahou. Živý a aktivní - ne přehnaně, doma mimořádně klidný. Miluje vodu a náruživě aportuje z vody vše, včetně zvěře. Není uštěkaný, ale výborně hlídá své teritorium. Značná inteligence se snoubí s poslušností.

Zvláštnosti: Dvojitá srst odpuzující vodu, rádi plavou i za velmi nepříznivého počasí. Má plovací blány mezi prsty. Potřebuje dostatek pohybu.

Výchova: Plemeno není problematické, učí se velmi rychle a rádo pracuje pro svého pána. Výchovu lze omezit pouze na intonaci hlasu.

Využití: V myslivosti je nepřekonatelný v nošení střelených kachen z vody a rákosí. Nosí spolehlivě i srstnatou. Flyball a agility, canisterapeutický a asistenční pes. Je výborným psem pro sportovně založené rodiny.

Odkazy:

  FCI-Standard N° 312 / 05. 02. 1999 / GB - NOVA SCOTIA DUCK TOLLING RETRIEVER

Standard FCI č. 312
Země původu: Kanada

Celkový vzhled: Středně velký, silný, kompaktní, harmonický a dosti svalnatý pes, s velkou hbitostí, bdělostí a rozhodností. Mnoho zástupců tohoto plemene dělá trochu smutný dojem, dokud se nedostanou do práce. Pak se jejich vzhled okamžitě mění, je na nich vidět intenzivní soustředění a vzrušení. Při práci vykazují tito retrívři rychlou spěšnou akci, přičemž hlava je v jedné rovině s linií hřbetu a ustavičně se pohybujícím, dlouze ochlupeným ocasem.

Povaha: Velmi inteligentní, velmi učenlivý a je velmi vytrvalý. Jako silný a schopný plavec je talentovaným a schopným aportérem ve vodě i na pevné zemi. Je vždy připravený k rychlé činnosti při sebemenším náznaku nutnosti aportování. Jeho výrazný smysl pro aportování a hravost jsou základy jeho schopnosti lákat kachny.
Velikost a váha: Ideální velikost u psa staršího 18 měsíců je 48 – 51cm a u feny starší 18 měsíců je 45 – 48cm. Jsou přípustné plus minus 3 cm. Váha by měla být v poměru k velikosti a síle kostí. Orientačně: dospělý pes 20 – 23kg, dospělá fena 17 – 20kg.

Srst a barva: Byl vyšlechtěn, aby aportoval z ledové vody, Proto musí mít dvojitou srst, která odpuzuje vodu. Ta je středně dlouhá a měkká s ještě měkčí hustou podsadou. Srst smí být lehce zvlněná na hřbetě, jinak je ovšem hladká. Někdy se u zimní srsti objeví dlouhé volné vlny v oblasti hrdla. Delší srst na hrdle, za ušima a na zadní straně stehen a lýtek je měkká. Přední končetiny jsou mírně porostlé delší srstí. Barva vykazuje různé odstíny červené nebo oranžové, přičemž delší srst a spodní strana ocasu je barevně světlejší. Obyčejně existuje přinejmenším jedna z následujících bílých skvrn – na špičce ocasu, tlapách (nesmí ovšem dosahovat výše než doprostřed přední nohy), hrudi a čele. Nova scotia duck tolling retrívr, který je jinak vysoce kvalitní, nesmí být hodnocen níže jen kvůli bílé skvrně. Pigmentace nosu, pysků a okrajů očí má mít masovou barvu, stejný tón srst nebo černou barvu.

Hlava: Je dobře tvarovaná a trochu klínovitá.

Morda: Široká morda je jen lehce zakulacená, týlní kost nevystupuje a nemá zřetelně tvořené tváře. Optimální míra pro psa je 14 cm mezi ušima, tato šířka se zužuje na přibližně 4 cm na konci nosní kosti. Délka hlavy obnáší asi 23 cm od nosu až k týlní kosti. Rozhodně musí být hlava ve správném poměru k tělu. Mírný stop. Morda se zužuje v jasné linii od stopu nosu, přičemž spodní čelist je silná, ovšem nijak zřetelně nevystupuje. Dolní linie mordy probíhá v téměř rovné linii od předního pysku k zadnímu okraji čelistní kosti, přičemž hloubka mordy ve výši stopu je větší než u nosu. Srst na mordě je krátká a jemná. Nos se zužuje od nosní kosti ke špičce, s dobře otevřenými nosními dírkami. Barva nosu by měla být v souladu s barvou srsti nebo černá. Pysky přiléhají, v profilu s lehkou křivkou, ovšem bez otevřeného volného pysku. Skus musí být nůžkový a chrup je žádoucí úplný. Čelisti jsou dosti silné na to, aby mohly nést většího ptáka, nepostradatelná je měkkost tlamy.

Oči: Posazené dosti daleko od sebe, mandlového tvaru a střední velikosti. Oči mají jantarovou nebo hnědou barvu. Výraz je milý, inteligentní. Orámování očí by mělo odpovídat barvě pysků.

Uši: Trojúhelníkové, středně veliké, nasazené vysoko daleko vzadu na lebce, jsou u nasazení velmi lehce zvednuté. Uši porostlé delšími chlupy na zadní straně záhybu a krátkými chlupy na zakulacených špičkách.

Krk: Opatřený silnými svaly a dobře nasazený, středně dlouhý, bez sebemenšího náznaku volné kůže na hrdle.

Přední končetiny: Ramena by měla být svalnatá, lopatka šikmo vzadu a dobře posazená, s ní je spojeno výrazné zátýlí, které přechází v krátký hřbet. Lopatka a rameno jsou přibližně stejně dlouhé. Lokty přiléhají těsně k tělu, nevytáčejí se ven ani dovnitř, pohybují se volně a stejnoměrně. Přední končetiny vypadají jako dva paralelně stojící pilíře, jsou rovné, se silnými kostmi. Střed přední nohy je silný, stojí trochu šikmo. Tlapy opatřené silnými plovacími blánami jsou středně velké, zavřené a kulaté, s dosti kloubovitými prsty a tlustými polštářky.Vlčí drápky se odstraňují.

Stavba: Hluboký a dobře vyvinutý hrudní koš, prsní kost dosahuje až k loktům, hřbet je krátký a rovný. Horní linie přímá, partie kyčlí silné a svalnaté. Žebra jsou dobře klenutá, nejsou sudovitá ani plochá. Mírně povytažené partie břicha.

Zadní končetiny: Svalnaté, široké, rovné a paralelní. Zakřivení přední a zadní nohy je vyrovnané. Stehna jsou velmi svalnatá, přičemž stehno a lýtko je asi stejně dlouhé. Kolenní klouby jsou dobře zakřivené, hlezenní klouby hluboko položené, nevytáčejí se ven ani dovnitř. Vlčí drápky nejsou přípustné.

Ocas: Ocas sleduje v prodloužení velmi lehce se svažující záď. Je široký u nasazení, hojně porostlý dlouhými chlupy, dosahuje až k hlezennímu kloubu. Ocas musí být nesen pod linií zad kromě případů, že je pozornost nova scotia duck tolling retrívra vzrušena. Pak je přípustné, aby byl ocas nesen vysoko a je zatočený, nesmí se ovšem nikdy dotýkat zad.

Pohyb: V pohybu budí nova scotia duck tolling retrívr dojem síly, švihu a bezstarostnosti. Pohybuje se rychle kupředu. Tlapy by se neměly vytáčet dovnitř ani ven. Běhy se pohybují v přímé linii. Když se krok zrychlí, měl by nova scotia duck tolling retrívr běžet s tlapami téměř v jedné linii, přičemž linie hřbetu zůstává rovná.

Vady: Hodnocení by mělo být přesně v poměru ke stupni odchylky.
- Předkus.
- Příliš krátký ocas, podlomený nebo zatočený nad hřbetem a dotýkající se hřbetu.
- Nedostatečná pevnost u dospělého nova scotia duck tolling retrívra.
- Sbíhavá nebo rozbíhavá linie hlavy.
- Náhlý stop.
- Velké kulaté oči.
- Nos, okraje očí a oči v jiné než předepsané barvě.
- Výrazně růžový nos.
- Roztažené nebo tenké tlapy, prošlápnutý střed přední končetiny.
- Otevřená srst.
- Zakřivený nebo klesavý hřbet, ochablé kyčelní partie.
- Ocas nesený při pohybu pod linií hřbetu.

Vyřazující vady:
- Bílá na ramenou, okolo uší, na zadní straně krku, na hřbetě nebo na bocích.
- Stříbrná srst, šedý nádech v srsti, černá místa v srsti.
- Nedostatečné plovací blány mezi prsty.
- Předkus, křížový skus.
- U dospělých psů jakákoliv známka plachosti.
- Různobarevný nos (Wechselnase).
- Podkus větší než 3 mm.
- Jakákoliv jiná barva než odstíny červené nebo oranžové.

Poznámka: Psi musí mít dvě zřetelná normálně vyvinutá varlata, zcela sestouplá do šourku.